NA MOSTĚ SE ZUBREM

Časopis: ČD pro Vás, červenec 2019

Rubrika: Příběhy zajímavých staveb

Stavba: Tyršův most, Přerov

Autoři: Petra Miškejová, Stanislav Schneeweis

Přerov - významné průmyslové středisko a důležitá železniční i silniční křižovatka v Moravské bráně. Na jeho okraji leží Předmostí, slavné co by významné naleziště vykopávek z doby paleolitických "lovců mamutů”, tedy jedněch z nejstarších artefaktů objevených na našem území.

Tato skutečnost je obecně známá, vyučuje se na školách. Jen místní a pak možná ještě stavební “fajnšmekři” ale vědí, že právě v Přerově byl postaven první železobetonový most v českých zemích, který byl na svou dobu průkopnickým dílem českého mostařství. Prosadit jeho realizaci nebylo vůbec jednoduché a boj o jeho podobu trval několik let. Zřejmě zapůsobil až “marketingový” dopis inženýrů Herzána a Uhlíře, kteří v něm radním města Přerova sdělovali, že jejich stavba "bude městu svou monumentálností daleko více přispívat k ozdobě než ohyzdná konstrukce železná.” Uhlířova společnost k tomu ale musela přidat ještě ručení desetiprocentním obnosem z rozpočtové ceny po dobu tří let a zkušené italské mostaře. Se stavbou se začalo v roce 1903 a v lednu 1904 byl na mostě zahájen provoz. V roce 1932 na paměť stého výročí narození Miroslava Tyrše byl pojmenován jako Tyršův most. Nenaplnil se ale další Uhlířův slib, že jeho betonový most bude stavbou “věkovitou”. O jednačtyřicet let později ho v poslední den okupace během pár minut vyhodila do povětří ustupující německá vojska.

AUTOMOBILŮM VJEZD ZAKÁZÁN

Spojení severní a jižní část města rozděleného řekou Bečvou pak místo zničeného mostu zajišťovala, více jak šedesát let, lávka určená pouze pro pěší provoz. A protože, jak jsme se už i v případě Tyršova přerovského mostu přesvědčili, nic netrvá věčně, špatný technický stav a konec životnosti lávky, léty opotřebované, rezavé a nevzhledné, vedl na začátku nového milénia tehdejší přerovské zastupitele k vypsání architektonicko-urbanistické a konstrukčně-technické soutěže na zpracování návrhu nového Tyršova mostu.

NESOUHLAS ORNITOLOGŮ

Podoba nového mostu se ale opět nerodila lehce. Přerovská radnice vyhlásila na projekt soutěž s tím, že si lidé mohou vybrat předlohu, která se jim nejvíce líbí. Přestože to obyvatelé udělali, radnice nakonec vybrala jiný návrh, který používal k uchycení mostu ocelová lana. Proti němu ale kromě Přerovanů začali protestovat třeba i ornitologové. Změnu přinesly, po několika dalších názorových kotrmelcích, až další volby. Po nich se staronové vedení města rozhodlo stavět most podle návrhu pražské architektonické kanceláře renomované české architektky, profesorky Aleny Šrámkové, jenž se nejvíce zamlouval obyvatelům Přerova a který skončil v původní soutěži na druhém místě. Jak ukázal čas, byla to dobrá volba.

ZUBR JAKO DOMINANTA MOSTU

Unikátní stavba, jež vytvořila noblesní vstup do historické části města, byla slavnostně otevřena 8. května 2012. Most, který je dlouhý čtyřiasedmdesát metrů a široký dvanáct a půl metru, slouží dnes nejen pěším, ale i cyklistům a opět také motoristům. Díky tomuto sladění se podařilo dát Přerovu nejen architektonicky zajímavou stavbu, ale zároveň novou cestu, která vede takřka ve stopě původní formanské stezky. Dominantu mostu tvoří bronzová socha zubra s kruhem v nozdrách, jež má původ v heraldice městského erbu a je symbolem energie a sebevědomí. Ta je doplněna sochou ptáka, symbolu volnosti a svobody, a také třemi stromy. Právě ony betonové stromy ale některým lidem vadí. Na druhou stranu je pravda, že by jinak asi nikdy nevznikl vtip o tom, kdy bude v Přerově dálnice – až se strom na Tyršově mostě zazelená.

Info box:

Projekt Stavba čtvrtstoletí mapuje 25 let stavitelství a architektury u nás. Tvoří obsáhlou databázi novostaveb i rekonstrukcí napříč všemi kategoriemi oboru a její výsledky prezentuje široké veřejnosti. Chcete přihlásit stavbu nebo máte tip? www.stavbactvrtstoleti.cz