Historie v moderním hávu informací

Autoři: Petra Miškejová, Stanislav Schneeweis

Původně to byla strážní a hlásná věž, s jejíž stavbou se začalo už v roce 1574. Během následujících sedmi let vyrostla na půdorysu 10x10 metrů, zásluhou milodarů obyvatel, na západní straně Velkého náměstí tehdejšího královského města Hradce, padesátimetrová věž z bílého hořického pískovce sloužící po většinu času jako zvonice.

S dalším historickým vývojem, který přinesl její prodloužení o necelých 22 metrů se původní účel věže změnil. Díky rovinatému okolí Hradce Králové je už dlouhá léta využívaná především jako věž vyhlídková. Jako všechno, tak také kámen stárne. K tomu přičtěme řadu necitlivých stavebních zásahů v průběhu času a je tu potřeba rozsáhlé rekonstrukce, která pomůže zachovat dílo předků dalším generacím. Rekonstrukce hradecké Bílé věže proběhla před dvěma lety a byla velmi zdařilá. Dokladem toho je i řada ocenění, z nichž nejprestižnější je Grand Prix Architektů v roce 2016.

Doslova restaurátorským způsobem byly kompletně opraveny všechny dříve poškozené části a to jak exteriéru, tak jejího vnitřního prostoru. Zrestaurovány jsou kamenné římsy, kamenná okna, veškeré zdivo, reliéf, hlavní i boční portál včetně ciferníků hodin. Na místě původní pokladny vznikla nová třípodlažní přístavba s technických zázemím, novým vstupem a informačním centrem. Navíc na první pohled z Velkého náměstí prakticky neviditelná. Při bližším pohledu ovšem vyniká unikátní genius loci, vzniklé vrstvením různých historických etap. Jde o zbytky gotické kaple, renesanční věže, barokní kaple a ve skleněné stěně zrcadlící se současná architektura.

Ještě výrazněji, ale přitom velmi úspěšně proběhla rekonstrukce vnitřních prostor. Původní nestabilní a nevzhledné schodiště bylo nahrazeno novou konstrukcí. Každý jeho schod je vyroben z dubového masivu stejně jako podesta. Uvolněný a čistý vnitřní prostor umožnil umístit do dříve nepřístupných míst celou tunu vážící skleněný model Bílé věže o výšce téměř čtyř metrů, který je světovým unikátem. Složený z pětiset kusů skla zachycuje Bílou věž v prolnutí s původní gotickou kaplí a speciální nasvícení umožňuje měnit jeho vzhled. Podstavec tohoto skleněného modelu je navíc využíván při složitém řešení vnitřního klimatu historického objektu. Přes něj je do objektu hnán vzduch, který je ve vyšších patrech odváděn, v závislosti na aktuální potřebě, například automatickým otevíráním žaluzií nebo oken na ochozu.

Mezi čtvrtým a šestým podlažím obíhá schodiště kolem interaktivního panelu rozděleného do tří částí, prezentující návštěvníkům jakýkoliv obsah daného typu prohlídky, ať už se jedná o naučný program pro školy či pohled do historie města a podobně. Díky těmto audiovizuálním prvkům a dalším 20 obrazovkám, 50 reproduktorům a 465 světlům je prohlídka věže velmi variabilní a každý si jí může přizpůsobit tak, aby ho bavila.

Z dlouholetého spánku se díky rekonstrukci probudil také zvon Augustin, po svatovítském Zikmundovi, druhý největší zvon v Čechách. Poprvé se na Bílé věži rozezněl roku 1581. Současné řešení zvonového patra nabízí zvoníkům, kterých bývá až osm, při jejich práci ideální manipulační prostor, umožňující také přístup diváků. Ojedinělé jsou také dřevěné výplně zvonového patra. Nové žaluzie jsou otočné v celé ploše a při zvonění výrazně pomáhají šíření zvuku do okolí.

Na původní místo v devátém, hodinovém podlaží, se po rekonstrukci vrátil také historický hodinový stroj známého mechanika a konstruktéra Josefa Božka. Jednou z jejich mnoha zajímavostí se je to, že malá ručička na nich ukazuje minuty a velká naopak hodiny. Říká se, že tomu tak bývalo proto, aby lidé pracující na okolních polích měli lepší pojem o čase. Na stěnách hodinového patra jsou umístěny interaktivní informační panely, simulující funkci oken a zobrazující skutečný výhled daným směrem ovšem v různých obdobích historie. Je to prostě patro doslova nabité informacemi.

Po zdolání dalších schodů, kterých je dohromady 226, dorazíte do desátého patra, kde původně býval domek hlásného. Nabídne se vám zde kromě úchvatných pohledů do všech čtyř světových stran rámovaných na horizontu vrcholky Krkonoš, Orlických hor, Žďárských vrchů i Vysočiny, díky skleněným pohledům pod bání také pohled pátý – vzhůru. To vše je dokladem toho, že rekonstrukce této významné kulturní památky je ojedinělým spojením vnímavého přístupu památkářů k významu stavby a přínosu aktivního využití této královéhradecké dominanty ve stávající informační době.

Jo, a nezapomeňte si doma dalekohled!

Info box:

Projekt mapující čtvrtstoletí stavitelství a architektury v České republice a českých staveb v zahraničí. Přihlaste své stavby a rekonstrukce od roku 1993 do konce února. www.stavbactvrtstoleti.cz