Rovný milion korun

Rubrika: Příběhy zajímavých staveb

Autoři: Petra Miškejová, Stanislav Schneeweis

Přesně tolik musí stát! Tak zněla jedna z podmínek průmyslníka Josefa Volmana architektům Karlovi Janů a Jiřímu Štursovi, když jim v roce 1938 zadával zakázku na návrh jeho rodinné vily v Čelákovicích.

Pro oba mladé architekty tak trochu paradox. Do té doby levicoví představitelé vědeckého funkcionalismu, zkoumající především podmínky minimálního sociálního bydlení a standardizaci stavební výroby, dostali zakázku na stavbu rodinného sídla jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů prvorepublikového Československa.

Od začátku zakázky byli ovšem přesvědčeni, že s představitelem velkokapitálu společnou řeč nenajdou. Takoví přece dávají přednost pohodlným stavbám v historizujícím stylu. Proto je úspěšný kapitalista překvapil, když jim oznámil, že vedle dané ceny musí být dům také „moderní“. Aby se „morálně srovnali“ a ulehčili svému svědomí, načrtli lehkou rukou schválně co možná nejvýstřednější funkcionalistickou stavbu. Jisti si, že s tím je pan továrník stejně vyhodí. On je ale překvapil podruhé, když jim sdělil, že to bere a ať to postaví. Stavitelem vybral Karla Bíbra a dále už jim do stavby nemluvil.

Staral se výhradně o svou firmu, která v dané době patřila k nejvýznamnějším světovým výrobcům a exportérům obráběcích strojů. Své úspěchy z podnikatelských aktivit promítal Josef Volman i do péče o zaměstnance a rozvoj oblasti. Jeho továrna spolu s přilehlou zástavbou řadových domků pro zaměstnance firmy, úřednickou vilovou čtvrtí a některými volnočasovými centry, jejichž výstavba byla z výnosu firmy dokonce hrazena, tvoří dnes celou západní část Čelákovic.

Jasná vazba na továrnu je patrná také v umístění rodinné vily v sousedním rozlehlém parku. Nad ramenem Labe s výhledem do okolí vzniklo jakési arboretum, osázené vzácnými stromy, keři a malým jezírkem. Byl zde postaven domek vrátného, velikostí srovnatelný s leckterou vilou třeba v pražských Dejvicích. Na podzim 1939 byla dostavěna samotná, luxusní funkcionalistická vila. Maximálně otevřená a ohromující ve svém pojetí prostoru. Pečlivě dělená na služebnou a obytnou, na reprezentativní a soukromou část. Společenské přízemí propojené se zahradou, dva plnohodnotné byty v patře, interiéry nečekaně jásavě pracující s barvami a materiály, přilehlé sluneční terasy v obou horních patrech a výstřední lávka od ložnic k zahradnímu bazénu.

Úspěch v podnikání se ale nepřenesl do samotného osudu Volmanovy vily. Její dokončení už v době protektorátu neumožnilo seznámit s její jedinečností širší veřejnost. Po únoru 1948 z ní byli původní obyvatelé vystěhováni a z vily se stala školka. Doslova rána ovšem přišla až po roce 1990, odkdy nebyl dům v důsledku restitučního řízení využíván. Došlo k jeho obrovské devastaci a dokonce se uvažovalo o zbourání jedné části. Z objektu zmizelo prakticky vše, včetně instalací. V roce 1996 objekt koupila společnost Vila Volman k. s., která se stala investorem mimořádně citlivé a precizní rekonstrukce a přesto splňující požadavky moderního luxusního bydlení současnosti. Ve spolupráci s památkáři trvala sice 10 let, díky tomu se ale povedlo zachránit jednu z nejcennějších funkcionalistických staveb u nás, řadících se po bok takových pojmů jako je vila Tugendhat v Brně a Loosova vila v Praze. Objekt, kam dnes mohou jezdit zástupy milovníků architektury a živých kulis historie z celého světa.

Info box:

Projekt mapující čtvrtstoletí stavitelství a architektury v České republice a českých staveb v zahraničí. Přihlaste své stavby a rekonstrukce od roku 1993 do konce února. www.stavbactvrtstoleti.cz